Letošní ročník smíchovského masopustu s sebou přinesl záblesk jara po dlouhé zimě. Obleva sice měla i méně příjemnou stránku v podobě všudypřítomného mokra – z té obrovské sněhové masy, co během letošní zimy napadla a která teď začala (pomalu a neochotně) tát. Na blátě ale letošní masopust, na rozdíl od toho loňského, nebyl, sněhu bylo pořád dost. Co ale bylo mnohem důležitější – sobota 20. února, kdy se smíchovský masopust konal, byla po dlouhém období zimního temna, kdy nebe bylo neustále zatažené, prvním slunečným dnem. Jako na objednávku. Příjemné počasí vylákalo do sobotních smíchovských ulic spoustu lidí. Už loni, kdy se počasí zrovna moc nevydařilo, se masopustní oslavy na Smíchově mohly pochlubit více než slušnou návštěvností. A letos bylo doslova „našlapáno“.

Už od půl desáté ranní dostávala všechny postupně se trousící návštěvníky smíchovského masopustu na pódiu na pěší zóně Anděl do té správné nálady staropražská kapela Šmrnc. Úderem desáté hodiny se na pódiu objevila delegace smíchovských konšelů ve stylových historických kostýmech a maskách vedená starostou Milanem Jančíkem. Dorazil i velevzácný host – Jeho Veličenstvo císař František Josef I. v plné síle. Byl to právě on, kdo před celými 107 lety (22. února 1903) svým patentem proměnil někdejší pražské předměstí na plnohodnotné město. Smíchovští si na toto gesto císařské blahovůle museli docela dlouho počkat, tahle čtvrť na okraji toho, co kdysi tvořilo hlavní město, si musela dlouhá léta vystačit se statutem městského předměstí, na které ji císař povýšil 15. ledna 1838. Nakonec se však dočkala, a dodnes na tuto slavnou chvíli nezapomněla. I když od onoho slavného dne uplynula dlouhá doba, během které se Smíchov – přestože dlouho odolával – stal součástí Velké Prahy a jednou ze čtvrtí obvodu jménem Praha 5, později coby jedna ze součástí městské části Praha 5. I v rámci tohoto celku si však uchovala určité výsadní postavení – je faktickým centrem Prahy 5 a z hlediska celé Prahy se stala čímsi jako paralelním městským centrem na levém břehu Vltavy, které tvoří určitou protiváhu a konkurenci k historickému jádru města na pravém břehu.

Radujme se, veselme se, masopust je tu
Ani starosta ani císař však nebyli těmi, kdo by letošnímu masopustu měli vládnout. Jak tradice velí, starosta musí v čase masopustního veselí předat klíče od města (myšlena městská část) králi masopustu. A tím byl letos, stejně jako loni, všestranný umělec nepřehlédnutelného zjevu Václav Krejčí, který je široké veřejnosti známý spíš pod svým přízviskem Upír. Vystudovaný mim, který svou tvář „provařil“ zpočátku především jako součást kdysi slavného uskupení Mim trio (spolu se Světlanou Nálepkovou a Michalem Nesvadbou), se uplatnil v mnoha dalších uměleckých oborech – jako komik, moderátor, spisovatel, zpěvák, herec, scenárista a dramaturg. Má za sebou řadu menších rolí ve filmech a hlavu stále plnou nápadů. Na krále masopustu člověk jako stvořený. Král masopustu slíbil mnoho zábavy a také to, že bude dohlížet na řádný průběh celých masopustních oslav.
Poté, co na Andělu proběhlo oficiální zahájení, usedli král masopustu, starosta Prahy 5 a císař František Josef I. do kočáru, vozka práskl do koní a kočár se za klapotu koňských kopyt vydal po Štefánikově ulici směrem k parku Portheimka, kde už byla připravena všechna masopustní lákadla včetně stánků s opékanými klobáskami a horkými nápoji, které vzhledem k tomu, že přes výrazné oteplení oproti předešlým dnům bylo pořád dost „frišno“, přišly každému vhod. Za kočárem se vydal průvod masek vedený jízdou městských strážníků. Na to, aby měl průvod zajištěn hladký průchod, dohlíželi i lidé z Dopravního podniku hl. m. Prahy, kteří v té době dirigovali provoz tramvají. Kočár i průvod tak nakonec zdárně dorazily do parku Portheimka, kde král masopustu odstartoval masopustní veselení a pohrozil, že kdo se nebude pořádně veselit, bude po zásluze potrestán.

Pochoutky pro tělo i pro ducha
Nabídka v parku Portheimka byla vskutku pestrá. Masopustní tradice velí pořádně se nacpat – protože pak by měl začít onen půst, na který se ale dnes už zapomíná. Na masopustním tržišti v parku Portheimka bylo příležitostí k tomu splnit masopustní jídelní imperativ hodně. O párcích a klobáskách už byla řeč, v nabídce stánkařů nechyběla ani pražská šunka, jablka se skořicí, smažené brambůrky, grilovaný slovenský oštěpok, trdelník, cukrová vata, perníky, halušky, vařená kukuřice, pro pravé masové labužníky však byla určena pravá a nefalšovaná staročeská zabijačka. Na malém pódiu před vilou Portheimka tu mistr řezník přímo před zraky diváků, kterým se sliny sbíhaly, porcoval prase a spolu se svými pomocníky z něj připravoval úžasné jitrnice, křupavá jelítka a výbornou tlačenku, takovou, jakou v žádném obchodě člověk nekoupí. K tomu všemu vyhrával sbor mysliveckých trubačů, který tak krátil chvíli všem, kdož na tyhle pochoutky čekali v dlouhé frontě.
Aby to ale nevypadalo, že celý smíchovský masopust nebyl ničím jiným než jen jednou velkou přehlídkou příležitostí k obžerství – samozřejmě ani na dostatek pokrmu pro duši (a uši) organizátoři nezapomněli. O „šmrncovní“ staropražské kapele jménem Šmrnc, jež zahřívala masopustní publikum před startem masopustu a hrála pak i masopustnímu průvodu do kroku, už byla řeč. V parku Portheimka se pak na pódiu vystřídali staropražská Patrola, rokenroloví Fireballs, královna české dechovky Moravanka, romští Gitanes a zlatým hřebem hudebního programu bylo vystoupení skupiny Čechomor, která se tu ukázala v komorní sestavě.
Kromě kapel ozdobily smíchovský masopust svou návštěvou i různé celebrity – dorazil např. prezident Václav Klaus či známá spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská a mnoho dalších. Tyto celebrity však nedorazily „v celku“ – byly tu slyšet jen jejich hlasy v podání známých imitátorů: Václava Faltuse, Petra Jablonského, Petra Martináka nebo Libora Pantůčka. Všichni pak ozvláštnili kulturní program smíchovského masopustu i společným vystoupením, které by mohlo aspirovat na zápis do Guinnessovy knihy rekordů – neboť tolik imitátorů v jednu chvíli na jednom jevišti ještě nikdo nikdy nikde jinde neviděl. Soutěž o imitaci Luďka Soboty, kterou vyhodnitili diváci, vyhrál Petr Jablonský. Vítěz převzal z rukou Milana Jančíka a Luďka Soboty zajímavou cenu – prasečí kýtu a sud piva Staropramen. Celým programem provázel moderátor Rádia Blaník Petr Brožík.

Pomohli jsme Kapce naděje
Smíchovský masopust ale nebyl jen spoustou zábavy na jednu únorovou sobotu. Byl také příležitostí, jak přispět na dobrou věc. Loni v rámci masopustu probíhala sbírka, jejíž výtěžek pomohl Centru výcviku psů pro postižené – Helppes. Letošní ročník smíchovského masopustu podpořil činnost Nadačního fondu Kapka naděje. „Jsme rádi, že můžeme masopustním veselím zároveň podat pomocnou ruku těm, kteří to potřebují nejvíc,“ říká starosta MČ Praha 5 Milan Jančík. „Masopust je svátkem hojnosti, radosti, jídla i zábavy, což jsou věci, které bychom neměli dopřávat jen sobě, ale i druhým. Věřím, že výtěžek ze smíchovského masopustu projektu Kapka naděje pomůže,“ dodává. Text: R. Peterka, foto: J. Kovaříková, A. Pajer, R. Beznoska