Praha 5 je neziskovým organizacím příznivě nakloněna – na území této městské části operuje velké množství neziskových organizací a řada z nich tu má i své sídlo nebo alespoň pobočku. „V Praze 5
pracují desítky neziskových organizací. Oblast jejich působení je velice široká – pomáhají lidem v obtížných sociálních a zdravotních situacích, při přírodních katastrofách, zabývají se ochranou přírody – snaží se být tam, kde je to potřeba,“ potvrzuje radní Jitka Matoušková, která má mimo jiné na starosti neziskové organizace. V poslední době se do Prahy 5 například přistěhovala pražská pobočka Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni. Terénní sociální programy společnosti Člověk v tísni a později Programy sociální integrace fungovaly na území Prahy 5 už delší dobu, ale bez „kamenného“ zázemí na území Prahy 5, pouze v podobě několika terénních pracovníků. Jednou z neziskových organizací, která na území Prahy 5 sídlí už dlouho a patří k významným „hráčům“ na poli neziskového sektoru, je například Bílý kruh bezpečí, jenž se soustředí na pomoc obětem trestných činů.

Novodobá historie působení neziskových organizací na území Prahy 5 sahá do počátků 90. let. „V loňském roce oslavil osmnáct let své existence Bílý kruh bezpečí, loni oslavil patnáct let existence Člověk v tísni,“ říká radní Jitka Matoušková, která je s neziskovým sektorem v kontaktu už dlouhá léta – a nejen jako zastupitelka městské části, která se snaží zlepšit podmínky pro jejich provoz, ale i jako aktivní činitel v této oblasti: je zakladatelkou občanského sdružení Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí. „Teď, když jsem na radnici, jsem v poněkud schizofrenním postavení, jako bych byla každou nohou na jiné straně barikády,“ říká s úsměvem. Neziskové společnosti jsou totiž sice nezbytnou součástí demokratické společnosti, pro kterou zajišťují řadu služeb, jež stát zajišťovat sám nestačí, vztah neziskovek a veřejné správy však není vždy zcela ideální. Teoreticky to vypadá jednoduše – stát má povinnost zajišťovat pro své občany tzv. veřejné služby zakotvené v ústavě. To může dělat buď prostřednictvím státem zřízených institucí – příspěvkových organizací a organizačních složek. Stát však může své úkoly v této oblasti svěřit i externím subjektům, např. nestátním neziskovým organizacím, které jsou mnohdy schopny pomoci potřebným tam, kde je státní mašinérie pomalá nebo příliš byrokratická. Jde o specifický kontrakt, při kterém stát v podstatě nakupuje služby, které by jinak musel zajišťovat sám, od nestátních subjektů. A na základě tohoto kontraktu pak přispívá na činnost těchto subjektů. „Neziskové společnosti, které působí v sociální oblasti a pokrývají služby, které stát buď nezajišťuje vůbec, nebo v nedostatečné míře, potřebují na své fungování peníze z veřejných rozpočtů. Jde ale o stejný balík peněz, ze kterého stát financuje vlastní instituce, jichž je zřizovatelem a které v této oblasti také působí,“ vysvětluje Matoušková. „Neziskovky tak mohou být vnímány těmito institucemi jako konkurence, která odčerpává část finančních prostředků, jež by jinak šly jim.“ Navíc s tím, jak je balík peněz, které jdou z veřejných rozpočtů do neziskového sektoru, stále menší, roste i konkurence mezi neziskovými organizacemi navzájem. „Velký problém vznikl také v souvislosti s novelou zákona o sociálních službách, kdy handicapovaní lidé dostali příspěvky na péči, za které si měli nakupovat sociální služby, které potřebují, u neziskových organizací podle svého výběru. V praxi však dochází k tomu, že většina těchto peněz se do systému nevrací, protože je jejich příjemci ‚projedí�? nebo použijí jinak než k účelu, ke kterému jsou určeny,“ podotýká radní Jitka Matoušková.

Radnice neziskovkám nakloněná
Na radnici Prahy 5 se snaží, aby spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru přes problémy, které obecně vztahy veřejných institucí a neziskových organizací komplikují, fungovala a nebyla jen prázdným pojmem. Možnosti městské části – zejména v oblasti financování činnosti neziskových organizací – jsou ale omezené. „Máme různé grantové programy, peníze z grantů městské části by ale určitě neměly být jediným nebo hlavním zdrojem financování pro jednotlivé neziskové organizace, které tu působí – částky, jež mohou být v rámci grantů poskytnuty, jsou omezeny možnostmi rozpočtu městské části. A ten je podstatně menší, než je rozpočet hlavního města či státu,“ říká Jitka Matoušková. Přesto se radnice v rámci možností snaží neziskovkám pomáhat i finančně. „V současné době se řada neziskových organizací dostala do finančních problémů, protože celkový objem peněz z veřejných rozpočtů se výrazně snížil, v době ekonomické krize, o které se tolik mluví, se snížila i ochota komerčních subjektů přispívat na činnost neziskových organizací. Některé neziskové organizace se tak ocitly na hranici bytí a nebytí,“ říká Jitka Matoušková. Jednou z neziskovek, která v loňském roce doslova bojovala o přežití, bylo občanské sdružení Kaleidoskop, které se soustředí na pomoc lidem s poruchou osobnosti a na Smíchově provozovalo terapeutickou komunitu pro lidi s poruchou osobnosti a také denní ambulantní poradenství. Na rozjezd činnosti se podařilo sdružení získat v roce 2006 grant z evropských strukturálních fondů. Ten však po dvou letech skončil a sdružení začalo balancovat nad ekonomickou propastí. Sdružení začalo omezovat provoz ambulance, i když se dlouhou dobu snažilo udržet alespoň základní služby – to bylo možné hlavně díky finančnímu příspěvku, který na provoz ambulance poskytla městská část Praha 5, na ambulanci přispěla i nadace Vodafone. Nedostatek finančních prostředků však komplikoval také provoz terapeutické komunity, který byl finančně velmi náročný vzhledem k tomu, že šlo o pobytové zařízení, nikoli o službu, kam by se klient přišel jednou za týden poradit. Nejlevnější nebylo ani nájemné za prostory, ve kterých terapeutická komunita sídlila. „Vzhledem k tomu, že šlo o dům, který nepatří městské části, a tím pádem šlo o komerční nájemné, neměli jsme jako městská část žádnou možnost jeho výši ovlivnit, nebo aspoň posunout jeho splatnost do doby, než se sdružení podaří získat nějaké peníze,“ vysvětluje Jitka Matoušková. „Ale podařilo se nám ke konci předloňského roku, kdy na tom bylo sdružení skutečně špatně, prosadit alespoň příspěvek na nájemné ve formě finančního daru od městské části. Snažili jsme se sdružení pomoct, jak to bylo možné, protože šlo o výborný projekt, který mohl být společnosti obrovsky prospěšný – každý z těch lidí, kterým se díky pobytu v terapeutické komunitě podaří najít své místo v životě a žít ‚normálním�? životem, znamená obrovskou úsporu peněz, které by jinak stát musel platit za jeho pobyt ve vězeních, léčebnách a podobně,“ dodává. Sdružení ale potřebovalo vydatnější finanční injekci – žádosti o poskytnutí další dotace ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí a ze strany Magistrátu hl. m. Prahy však neuspěly. Přes snahu radnice pomoct Kaleidoskopu v přežití se tak nakonec nepodařilo terapeutickou komunitu a ambulanci pro lidi s poruchou osobnosti na Smíchově udržet – sdružení ale naštěstí úplně nezaniklo, podařilo se mu najít nové prostory v sousedství Prahy 5, v Nových Butovicích.

Komunikace – to je, oč tu běží
Nejde ale zdaleka jen o peníze – i když bez nich samozřejmě nic dělat nelze. Na radnici se snaží pomoct neziskovému sektoru i jinak. „Snažíme se neziskové organizace co nejvíce zviditelnit a zároveň dosáhnout toho, aby se lépe poznaly mezi sebou – aby o sobě lidé z neziskovek věděli, spolupracovali a nevnímali se navzájem jako konkurenti,“ vysvětluje radní Jitka Matoušková. „Jsme proto s neziskovými organizacemi v kontaktu, pořádáme pravidelná setkávání se zástupci neziskových organizací a snažíme se hledat způsoby, jak jim pomáhat a jak zlepšovat jak komunikaci mezi radnicí a neziskovkami, tak mezi neziskovkami navzájem,“ říká Jitka Matoušková. „Ve spolupráci se zástupci neziskových organizací například připravujeme projekt, který poskytne všem účastníkům grantového řízení lepší přehled a flexibilnější vyřizování jednotlivých projektů,“ informuje.
Jedním z konkrétních a již existujících výsledků snah o zviditelnění neziskových organizací působících na území Prahy 5 a zlepšení povědomí veřejnosti o jejich činnosti je portál neziskových organizací – www.neziskovky5.cz. Tady mají neziskové organizace možnost zdarma informovat o sobě a o svých aktivitách. Portál v současné době obsahuje kontaktní informace více než šesti stovek neziskových subjektů, které na území Prahy 5 působí ať už v oblasti sociálních služeb, drogové prevence, nebo nabídky volnočasových aktivit. Neziskové organizace tu také mají možnost informovat veřejnost o svých aktivitách prostřednictvím tiskových zpráv.
Praha 5 pořádá také vždy na podzim na pěší zóně Anděl Týden neziskových organizací, během kterého nevládní organizace ve speciálním stanu prezentují svou činnost. „Jde o řádově desítky organizací, které pomáhají lidem nejen zde, v České republice, ale i po celém světě. za to jim patří náš dík,“ říká radní Jitka Matoušková, která stála u zrodu této akce „Veřejnost tak má jedinečnou příležitost se seznámit s prací neziskového sektoru v Praze 5. Případně je i podpořit nebo využít jejich služeb,“ dodává. Letos na podzim proběhne už čtvrtý ročník této akce. red

Nevládních organizací působí na území Prahy 5 bezpočet. Následující stručný přehled proto rozhodně není vyčerpávající, jde o neziskovky, s jejichž činností se měli obyvatelé Prahy 5 možnost seznámit v rámci dosavadních tří ročníků Týdne neziskových organizací na Andělu.

ADRA ČR – organizace zaměřená na humanitární a sociální pomoc v zahraničí a v ČR

Český helsinský výbor – nevládní organizace zaměřená na lidská práva

SOS – Sdružení obrany spotřebitele – sdružení, které se zaměřuje na obhajobu spotřebitelských práv, vydává spotřebitelský časopis Magazín SOS, časopis Test, poskytuje spotřebitelům on-line a telefonní poradenství

Bílý kruh bezpečí – organizace, která nabízí bezplatné, odborné a diskrétní služby obětem a svědkům trestné činnosti v celé ČR

Člověk v tísni – humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech, vedle pomoci v „méně šťastných“ oblastech světa společnost uskutečňuje rozsáhlé projekty
také v ČR

Středisko výcviku vodicích psů – profesionální pracoviště, které se specializuje na výcvik a výchovu vodicích psů jako průvodců těžce zrakově postižených osob

Elpida plus – obecně prospěšná společnost založená v srpnu 2007 nadačním fondem Elpida, realizuje dlouholeté projekty zaměřené na seniory

Klíček – dobrovolná neprofesionální organizace otevřená všem, kdo se chtějí aktivně podílet na pomoci nemocným dětem a jejich rodinám

Progressive – občanské sdružení zaměřené na pomoc drogově závislým a prevenci nepříznivých dopadů drogové závislosti na společnost

Romano Dives – občanské sdružení s cílem vzdělávat, rozvíjet kulturu a tradiční hodnoty romského etnika, poskytuje také Romům v krizové situaci sociální a právní poradenství

Kulturní a mateřské centrum Barrandov – založeno v září 1993 jako druhé mateřské centrum v republice

Klub dvojčat a vícerčat – vznikl v Praze koncem roku 1995 jako občanské sdružení maminek dvojčat, které cítily potřebu sdělovat si své zkušenosti a řešit problémy společně

Programu Podporované zaměstnávání společnosti Duha – program se snaží pomáhat mentálně postiženým uchytit se na pracovním trhu

Lata – organizace zaměřená na práci s problémovou mládeží

Veselý Smíchov – sdružení, které se stará o provoz komunitního centra Prádelna fungujícího při ZŠ Grafická

Ježek a Čížek – divadelní soubor, jenž pracuje s lidmi se zkušeností bezdomovce (ať právě prožívanou, či již překonanou) a skrze divadlo a divadelní aktivity jim nabízí možnost tvořivě se zapojit do kulturního dění