Smíchovské centrum současného výtvarného umění Futura představuje novou expozici s názvem Processing a Mirage. Výstavní projekt zahrnující umělce různých národností, generací i uměleckých tendencí se snaží zanalyzovat myšlenku optického klamu v umění a jeho schopnost interpretovat realitu skrze manipulaci existujících dat. Bude doplněn souběžně probíhající expozicí Residence 09, která završí letošní sérii výstavních projektů účastníků mezinárodního rezidenčního programu Futury v roce 2009. Výstavy zde potrvají až do 7. 2. 2010.

Kurátorkou výstavního projektu Processing a Mirage je Emanuela Nobile Mino. Definicí díla jako cíle zvrátit proces vnímání, pozměnit souvislosti, jeho komponenty i konvenční diktát vizuálního vnímání se inspirovala v poznatcích Marshalla McLuhana. Ten jako jeden z prvních ve své teorii „mediální estetiky“ poukázal na spojitost mezi médii a lidskými smysly. Nepovažuje média pouze za přirozený instrument pro získání informace, ale za symptom mutace pocitů a myšlenek, které se stávají reálným obsahem této zprávy. „Díky zaměření na flexibilitu a potlačení efektů v procesech zobrazení reflektuje naše výstava problematický charakter interaktivních vztahů, které se automaticky utvářeí ve vztahu mezi zrakem a viděním, okem a myslí, uměním a publikem, realitou a snem, osobou a duchem,“ vysvětluje kurátorka Mino. „Vycházíme ze západní obsese egem a vědomím jedince a také z fenomenologických existenčních přístupů k realitě, které staví lidskou mysl do pozice posledního arbitra všech znalostí a dat. Výstava reflektuje schopnost umění klamat lidskou mysl, potažmo zrak bez použití sofistikovaných technologií,“ dodává. Pohled na mezinárodní scénu potvrzuje kurátorčinu dramaturgickou vizi. Mnoho současných umělců (např. James Turrell, Olafur Eliasson, Anish Kapoor, Leonardo Erich, Thomas Demand, Urs Fischer, Fischli & Weiss, James Casebere aj.) přejímá různými způsoby tento specifický výraz a jejich umělecký proces při hledání přímého způsobu interakce mezi dílem a divákem vytváří poutavý a převrácený pohled a současně i reálná ikonografická uskupení, kterými demonstruje odlišné způsoby růstu zdánlivě naprosto logických prvků paralelní meta-reality.
Umělci, kteří se představují na současné výstavě ve Futuře (Wolfgang Berkowski, Igor Eškinja, Alberto Garutti, Krištof Kintera, Tracey Moffatt, Adrian Paci, Antonio Rovaldi, Marinella Senatore), demonstrují ve svých dílech různé umělecké přístupy, jak pomocí fotografie, videa, instalace či sochy vytvořit optický klam. Čtení vystavených děl předpokládá ze strany diváka aplikaci odlišného procesu vnímání vycházející z variability smyslového vnímání. Návštěvníci budou vystaveni vizuálním iluzím, jejichž pravý význam obohatí o svůj osobní vklad.
Umělecký výraz se zde stává mocným elementem, který mění „prvotní pohled“ na realitu a faktory zobrazení: poukazuje na komplexnost vztahu mezi virtuálním a skutečným světem a díky pominutí protikladů vycházejících z procesu srovnání utváří jakousi koalici mezi formou a obsahem.