Taneční soubor Jaro pracující při ZUŠ Štefánikova 19, Praha 5, srdečně zve na tanečně-hudební večer za doprovodu výtečné Muziky Jara. Vystoupení se konají v Laterně magice dne 16. prosince 2009. Představení začínají v 17 ve 20 hodin. Vstupenky v předprodeji v pokladně divadla Laterna Magika, Národní 4, Praha 1, a v předprodejních sítích již od 1. listopadu 2009. Večer je věnován nedožitým 90. narozeninám prof. Františka Bonuše.

Prof. František Bonuš se narodil dne 3. 12. 1919 v Českých Budějovicích. Vysokoškolská studia zakončil na UK v Praze v roce 1947 (obor tělesná výchova – hudební pedagogika). Svůj zájem během vysokoškolských studií soustředil na vztah hudby a pohybu, který záhy vykrystalizoval v hlubší zájem o českou lidovou kulturu hudební, a především taneční. Po studiích byl povolán jako lektor hudební folkloristiky na Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity. Poté začal svou pedagogickou činnost na taneční konzervatoři a na taneční katedře AMU v Praze. Výsledky své sběratelské činnosti promítl nejen do své pedagogické a umělecké práce v oblasti profesionální, ale i do spolupráce s řadou českých a moravsko-slezských souborů. Stal se zakladatelem jednoho z prvních českých souborů písní a tanců – Vycpálkova tanečního souboru v Praze 1. Do té doby také spadá jeho spolupráce s profesionálními a významnými amatérskými soubory v Čechách, na Moravě, v Praze s ČSSP, na Slovensku – PULS a v zahraničí v Litvě, Švédsku, Dánsku, Německu, Švýcarsku, Finsku a USA. Rozsáhlá byla též jeho umělecká spolupráce s významnými folklorními festivaly, např. ve Strážnici, v Rožnově pod Radhoštěm, v Lázních Bělohrad, v Českém Kostelci, na Hané atp. Svou hlavní myšlenku o studiu lidových a historických tanců – o jejich vzájemném ovlivňování – uskutečnil v popularizačním scénickém pořadu pro mládež s názvem Tanec a čas. K propagaci celého našeho lidového tanečního umění tehdejšího Československa přispělo i jeho působení jako hostujícího profesora na tanečních odd. Vysoké divadelní školy v Lipsku, nebo na amerických universitách ve Stocktonu, Cinncinati a Berea. Bonušovo badatelské úsilí bylo zacíleno i na utřídění jeho sběratelských fondů a různých odborných studií do takové formy, aby mohly být k dispozici všem zájemcům o oblast taneční kultury.