Dynamika vývoje dopravy na území Prahy 5 vyžaduje neodkladné řešení. Situace je z hlediska průjezdnosti a možností pro parkování kritická zejména v centru městské části. Snahou radnice Prahy 5 je najít optimální řešení dopravní situace ve shodě s názory a potřebami veřejnosti. Proto letos v červnu proběhl na území městské části Praha 5 průzkum názorů obyvatel Prahy 5 na dopravní situaci na území městské části a na její řešení.

Průzkum proběhl jako kvantitativní šetření na vzorku 1039 respondentů, dále bylo zpracováno 195 anketních lístků a uskutečněny čtyři skupinové diskuse s obyvateli centrálních částí Prahy 5, sídlišť, vilových čtvrtí a krajových částí. Nějakou dobu pak trvalo vyhodnocení takto získaného materiálu – nyní už jsou však výsledky průzkumu na světě a prostřednictvím Pražské pětky jsou k dispozici i všem čtenářům.

Aut je moc – ale jsou pohodlnější

Dopravní zátěž a potíže s parkováním se, dle mínění občanů, rok od roku stupňují. Vliv na to mají zejména absence městského okruhu, výrazný nárůst kancelářských budov, výstavba nových domů a rozšiřovaní sídlišť a zavedení placených parkovacích zón v přilehlých pražských částech (Praha 1, 2). Situaci v dopravě v Praze 5 nepochybně ovlivňuje mj. i nárůst počtu automobilů u občanů v posledních letech. Aktuálně osm z deseti obyvatel starších 18 let Prahy 5 má k dispozici automobil (nemusí být nutně jeho vlastníkem). Přitom 51 % občanů má jeden automobil a zbylých 31 % jich má dokonce dvě nebo i více. Většina (62 %) vlastníků parkuje před domem, na ulici, 20% jich má vlastní či pronajatou garáž a 10 % parkuje ve vnitrobloku, na dvorku či zahradě (zbývajících 8 % má vlastní či pronajaté stání).
Velká část obyvatel Prahy 5 využívá k cestování městskou hromadnou dopravu – jako nejčastější dopravní prostředek ji využívá 71 % lidí, kteří alespoň někdy cestují mimo bydliště. Jde nejčastěji o ženy, starší osoby, ekonomicky neaktivní občany (důchodce/studenty). Množství těch, kteří využívají automobil jako obvyklý dopravní prostředek k cestám mimo domov však také není zanedbatelné. Z celkového počtu obyvatel Prahy 5, kteří disponují automobilem (což je 82 % všech obyvatel městské části), jich takto používá automobil celých 57 %. Do centra Prahy 5 pak denně či několikrát týdně zajíždí 71 % majitelů aut. Dopravní zátěž v podobě individuální automobilové dopravy je tak velmi vysoká. Desetina obyvatel Prahy 5 nejčastěji chodí pěšky.
Jako důvody pro použití auta uvádějí respondenti nejčatěji větší pohodlí, větší rychlost přesunu, potřebu dostat se do míst, která jsou hůře dostupná MHD a využití auta pro práci.
Z výpovědí respondentů – uživatelů aut – je zřejmé, že zde silně vystupuje efekt pohodlnosti a skutečnosti, že ti, co používají služební auto i k soukromým účelům, tuto výhodu maximálně využívají. Používají auto i v případech, kdy by cesta MHD byla stejně dobře možná, nebo dokonce i výhodnější. Téměř shodně se obyvatelé Prahy 5 shodují v požadavku na omezení provozu nákladních aut a kamionů a na dobudování obchvatu. Lidé bez vlastního dopravního prostředku a z okrajových částí, statisticky významněji než ostatní, doporučují posílit MHD a zmenšit intervaly spojů. Další návrhy jako jsou opravy silnic, větší kontrola policie aj. byly zmiňovány již méně často.

V centru vládne nespokojenost

Z výsledků průzkumu vyplývá, že vnímání dopravní situace v Praze 5 je ze strany obyvatel značně diferencované. Zatímco lidé z okrajových částí (z Košíř a Motola) jsou spíše spokojeni, lidé z centrálních částí, kde je provoz nejvyšší (Smíchov, Radlice a Jinonice) jsou spíše nespokojeni. S problémy se potýká jak individuální automobilová doprava, tak MHD (zejména autobusy se díky dopravním zácpám stávají nespolehlivým dopravním prostředkem). Jako místa s nejhorší dopravní průjezdností byly jmenovány zejména ulice Lidická, Nádražní, Plzeňská, Vrchlického, Jinonická, Radlická a Barrandovský most. Přetíženost hlavních silničních tahů se dále negativně přenáší i na jinak klidné obytné zóny, do kterých auta zajíždějí, aby si průjezd Prahou 5 usnadnila – takto zasaženy jsou zejména vilové čtvrti Malvazinky a ulice U Santošky.

Parkování? Je to děs

Jedním z nejsložitějších problémů v dopravě v Praze 5 je, stejně jako v jiných částech Prahy, regulace „dopravy v klidu“ – tedy parkujících vozidel. Možnosti parkování jsou v jednotlivých částech Prahy 5 vnímány odlišně. Nejlepší možnosti parkování se nabízejí obyvatelům vilových čtvrtí (nejlépe na Malvazinkách a v Jinonicích). Za dobrou je považována i situace s parkováním v sídlištích Motol a Homolka, zde se však projevuje výrazný negativní fenomén - zabírání parkovacích míst návštěvníky nemocnic. Ti se touto formou vyhýbají platbě parkovného nebo na vyhrazených parkovištích v areálu nemocnice nenašli místo, a tento způsob řešení situace je pro ně jediný možný (kapacita parkovišť v nemocnicích je výrazně malá). Obyvatelé sídlišť Barrandov a Hlubočepy hodnotí situaci ve svých čtvrtích jako, zatím, relativně dobrou, nicméně stále se zhoršující.
Nejhorší podmínky pro parkování jsou v centrální části Prahy 5, tj. v okolí Smíchova a Malé Strany. Zde je situace hodnocena jako beznadějná. Výrazný vliv na špatném stavu má nárůst výstavby kanceláří a bytů. Situaci v centrální části navíc také zhoršují přijíždějící, pro které je cílovým místem některá z přilehlých městských částí, kde již byly zavedeny zóny placeného stání (Praha 1 a 2).

Zóny na pětce

Na otázku, jak zlepšit situaci v parkování v MČ Praha 5, jaký systém parkování zavést, existuje celá řada názorů, přičemž mnohé si protiřečí. Z pohledu řešitele neutěšené situace v parkování si můžeme položit tyto tři základní otázky: zda zavést systém placených parkovacích zón, či nikoli, zda je zavést na celém území, či jenom na části (případně kde a na jak velké části území) a zda nějakým způsobem upřednostnit v systému parkování obyvatele s trvalým bydlištěm v dané městské části, nebo ne. Na otázku, zda zavést na území Prahy 5 stejný systém placených parkovacích zón jako v MČ Praha 1, 2, 3, a 7, dostali výzkumníci ve většině záporné odpovědi. Pouze malá část obyvatel, rekrutujících se převážně z těch centrálních a dalších územních částí, kde jsou největší těžkosti s parkováním, by zavedla tento přísný systém parkování. Na otázku, na jak velkém území zavést systém placených parkovacích zón, se většina z těch obyvatel, kteří podporují zavedení placených parkovacích zón, vyjádřila ve prospěch jen těch míst, kde jsou největší problémy s parkováním (víceméně území centrální části Prahy 5). Na třetí otázku, zda preferovat či nepreferovat obyvatele Prahy 5 v systému placených parkovacích zón, se vyjádřili občané ve většině kladně. Znamenalo by to, že si budou moci zakoupit parkovací kartu a parkovat v centrální části Prahy 5 (tam, kde budou zavedeny modré placené parkovací zóny) bezplatně, zatímco ostatní návštěvníci zde budou muset platit za každou hodinu parkování. Zájem o parkovací kartu projevilo 61% občanů bydlících v centru Prahy 5 a 40 % občanů trvale bydlících mimo oblast, kde by měly být zavedeny placené parkovací zóny.
Celkově je zavádění zón placeného stání hodnoceno obyvateli Prahy 5 značně rozporuplně. Podle mínění lidí má tento systém řadu nedostatků. Neřeší počet parkovacích míst, zvyšuje náklady domácnosti (zejména na druhé auto), je příliš komplikovaný a zhoršuje pro domácnosti využití některých služeb (objednaní řemeslníci nemají kde zaparkovat). Na druhou stranu si lidé zejména v nadměrně zatížených územích myslí, že by zóny mohly ulehčit a pro rezidenty by bylo více možností pro zaparkování. Aktuálně je mínění občanů MČ Prahy 5 mírně ve prospěch zavedení systému placených parkovacích zón (43 % ku 39 %), 18 % neví, nedokáže odpovědět. Polarita názorů na toto téma naznačuje, že jakékoli řešení se pravděpodobně setká s poměrně silným nesouhlasem z opačné názorové „poloviny“.

Garáže to nevyřeší

Z výsledků výzkumu také vyplývá zajímavá a přitom důležitá skutečnost, týkající se záměru vybudovat podzemní garáže na území MČ Prahy 5. Velká část obyvatel (70 %) se domnívá, že by podzemní garáže vybudovány být měly – především v centrálních částech Prahy 5. Zároveň však jenom malá část uživatelů aut projevila o stání v podzemních garážích zájem. Bez zájmu je v současné době 68 % občanů MČ Praha 5. To znamená, že víceméně předpokládají, že by tato místa měli obsadit jiní (pravděpodobně mimopražští a firmy), a tím uvolnit parkovací místa pro běžné uživatele. Z toho lze usoudit, že ochota občanů více zaplatit za výhodu lepší možnosti parkování je poměrně nízká. Jednoznačnou podporu u občanů Prahy 5 má záměr vybudovat záchytná parkoviště pro lidi z jiných částí města a mimopražské.

Radnice má mírnou podporu

Potěšitelné pro radnici může být, že ze strany občanů mírně převažují ti, kteří důvěřují její snaze rozhodnout ve prospěch obyvatel Prahy 5 – domnívá se tak. 47 % občanů. 37 % občanů si myslí opak a 16 % nedokáže na tuto otázku odpovědět. Radnici Prahy 5 věří více lidé s vyšším vzděláním a mladší osoby. Na druhé straně ti, kteří jsou proti zavedení parkovacích zón, se z pochopitelných důvodů obávají, že radnice nerozhodne v jejich prospěch.

František Knobloch (Factum Invenio), red